Je budoucnost domácích simulátorů v cloudu?

Letecké simulátory, které lze běžně provozovat v domácích podmínkách, byly odjakživa výsadou výkonných počítačů. Microsoft Flight Simulator 2004 a FSX byly v době svého vydání tak náročné na výkon, že jejich provoz na plné detaily umožnily počítače až několik let po datu vydání. Další vývoj této simulační platformy (říkejme jí ESP) převzala a dodnes provádí společnost Lockheed Martin, pod názvem Prepar3D. I jejich náročnost stále roste, a o provozu na levném kancelářském počítači si můžeme nechat zdát.

Konkurenční simulační platforma X-Plane od americké společnosti Laminar Research má hardwarové požadavky víceméně podobné. V současné verzi dokáže X-Plane 11 při použití detailnějsích scenérií a propracovanějších letadel plně vytížit i nejmodernější herní počítač.

Nedávno vyšla nová simulační platforma, kterou opět uvedl na trh Microsoft. Flight Simulator 2020 (FSXX) má mnohem modernější softwarovou architekturu, a při použití stejně výkonného hardware jako Prepar3D nebo X-Plane nabízí vizuálně mnohem hezčí výsledky, avšak na jiném než moderním a výkonném hardware za desítky tisíc určitě nepoběží.

Pokud nechcete investovat do počítačového vybavení, starat se o údržbu počítače, a průběžně jej vylepšovat, naskýtá se nyní zajímavá alternativa. Tou je provoz simulátoru na cloudovém počítači, prostřednictvím služby Shadow. Shadow je americká společnost, která se zabývá provozem a pronájmem výkonných (především herních) počítačů, ke kterým se lze za poplatek dálkově připojit, a hrát na nich libovolné hry. Po zaplacení poplatku (okolo 250 Kč za měsíc) lze získat uživatelský účet, přes který se lze připojit k Shadow počítači z libovolného zařízení (notebook, starší počítač, tablet, mobilní telefon, chytrá televize, apod). Na „pronajatém“ počítači získá uživatel vlastní nainstalovaný operační systém Windows 10, se kterým si může dělat doslova cokoliv. Lze instalovat libovolné programy, hry, simulátory – prostě jako kdyby tento počítač byl u vás doma pod stolem. Počítač má disponovat procesorem s frekvencí 3.4 GHz (což se v našem testu neprokázalo, a procesor běžel na 2.5 GHz) a čtyřmi jádry, grafická karta je průmyslový ekvivalent GTX 1080, paměť RAM má 12 GB, a je k dispozici 256 GB SSD úložiště. V blízké budoucnosti bude možné za malý poplatek upgradovat na vyšší modely grafických karet (GTX 2080 nebo Titan RTX), přidat paměť, navýšit frekvenci procesoru, apod.

Nejedná se tedy o úplnou špičku dostupného hardware, ale průměrnému uživateli, který chce v simulátoru především létat a nikoliv ladit grafiku, by to mělo pro začátek stačit. Výhodou je, že po odhlášení zůstane na Shadow počítači vše uložené, a lze se kdykoliv připojit znovu, a pokračovat. Navíc kromě létání v simulátoru lze na Shadow dělat cokoliv jiného – prohlížet internet, pracovat s kancelářským software nebo třeba stříhat video.

Roční náklady na pronájem Shadow dosahují přibližně 3000 Kč, což je rozhodně výhodnější cena, než nákup vlastního hardware, který během roku určitě na hodnotě ztratí více, než tuto částku. Navíc máme v ceně průběžný upgrade hardwaru v Shadow serverech, aby virtuální počítač držel krok s dobou.

Nevýhodou je, že Shadow má v současné době servery pouze v USA, a tudíž při připojení z ČR dochází k mírné prodlevě. Při pilotáži letadla v simulátoru tato prodleva není pozorovatelná (pokud zrovna neletíte akrobatickou sestavu), ale například při rozhlížení myší v kokpitu to je poznat. I samotný pohyb kurzoru myši po ploše je trochu nezvyklý, jako kdyby byl „v medu“. Nicméně běh samotného simulátoru (nebo jiné 3D aplikace / hry) je zcela plynulý, bez rozdílu vůči provozu na vlastním domácím počítači. Shadow připravuje servery v Německu, které by pro střední Evropu měli zajistit výrazně lepší odezvu, a mohly by tak plně nahradit stolní počítač na každodenní práci. Očekávané spuštění je na jaře 2021.

Výhodou Shadow je podpora vzdáleného USB zařízení, tedy například joystick který připojíte ke svému domácímu notebooku se objeví jako zařízení ve vašem Shadow, a lze jej využívat k ovládání letadla.

V našem testu jsme létali v simulátoru X-Plane 11. Na střední detaily simulátor běžel na stabilních 33 FPS, a zátěž hardware na Shadow serveru se pohybovala okolo 30%. Při nastavení plných detailů běžel X-Plane na 23 FPS, a grafická karta Shadow byla vyžížena na 100%. Detailní představu si lze udělat pohledem na přiložené snímky obrazovky.

Tento článek není placenou reklamou na službu Shadow. Jedná se o redakční článek za účelem předání informací.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *